V mládí jsem stihl pracovat jako horník, kovboj, uklízeč a mnoho dalšího, ale většinu času jsem se stejně potloukal, protože se mi tyhle profese nelíbily.
Jediné, co mi opravdu šlo, bylo prát se. Tak jsem se pral všude, kde to šlo. Ve školních sálech, u saloonů, ve sklepech obchodů — kdekoliv, kde mi zaplatili.
Jednou jsem ušel 30 mil přes poušť do Goldfieldu v Nevadě, abych bojoval za 20 dolarů. Tehdy to pro mě bylo jmění.
Byl jsem tak na mizině a bez naděje, že bych si nechal praštit do čelisti perlíkem, kdyby mi za to slíbili 10 dolarů.
Často jsem dostával pořádně nařezáno, ale vzdát se pro mě nepřicházelo v úvahu a vydržel jsem až do konce.
Velmi často mi nedávali ani šanci na výhru, ale vždycky jsem věřil sám v sebe a věděl, že dokud dýcháš, šance tu je vždy!
Jack Dempsey, legendární šampion počátku 20. století.